V čase 10:46 jsem špatně pokrátil zlomek z \(\dfrac4{36}\) na \(\dfrac18\), ale správně má být \(\dfrac19\), omlouvám se za chybu! :)
Zatím nejsou řešené příklady ...
splněno - %
Obtížnost: SŠ | Délka řešení: 5 min
Pravděpodobnost | Náhodný jev | Náhodný pokus | Omega | Množina výsledků | Opačný jev | Jistý jev | Nemožný jev | Zlomek
Celkové hodnocení (26 hodnotící)
Tvé hodnocení (nehodnoceno)
Pro hodnocení musíte být přihlášen(a)
Autor videa
Dominik Chládek
Obtížnost: SŠ
Nyní se konečně dostaneme k definici pravděpodobnosti nějakého jevu. Než se k tomu ale dostaneme, tak si řekneme definici jevu. Jev nějakého náhodného pokusu je podmnožinou množiny všech možných výsledků náhodného pokusu. Jevy označujeme velkými tiskacími písmeny, například \(A\), \(B\) nebo \(C\) a platí tedy, že \(A \subseteq \Omega\).
Pokud máme nějaký jev \(A\), tak pro každý možný výsledek pokusu \(\omega\) platí buď \(\omega \in A\) nebo \(\omega \not\in A\). Díky tomu se můžeme konečně dostat k definici pravděpodobnosti jevu \(A\). Pravděpodobnost jevu \(A\) označujeme jako \(P(A)\) a počítáme ji jako:
\(P(A)=\dfrac{|\mathrm{pozitivní \;výsledky \;jevu\; A}|}{|\mathrm{všechny\; výsledky \;pokusu}|}\)
Tedy jedná se o podíl množství pozitivních výsledků jevu \(A\) a všech výsledků náhodného pokusu. Je zřejmé, že platí:
Mezi další pojmy patří
Dominik Chládek
07. 12. 2018 - 18:45
S námi 100% :)
Kendo
07. 12. 2018 - 00:46
Už to začínám chápat. Otázka je, jaká je pravděpodobnost, že to pochopím úplně? :)
Dominik Chládek
06. 12. 2018 - 20:42
Ano, to co říkám v čase 4:38 jsou jevy, u kterých se počítá pravděpodobnost, to nejsou ty možnosti které mohou nastat :) to je to co říkám, rozdíl mezi jevem a mezi možným výsledkem :) možnosti jsou 2, ale možné jevy jsou 4 :)
Kendo
06. 12. 2018 - 15:35
Poslechněte si co říkáte v čase 4:38.
V tom příkladu s kostkou je 6 na 2 možností, tedy 36; a v tom případu s kuličkami je 2 na 1 možností. Tedy 2. Buď vytáhnu 1. červenou a 2. zelenou=jedna možnost, nebo naopak=druhá možnost. Žádné čtyři. Takhle tomu rozumím.
Dominik Chládek
06. 12. 2018 - 11:14
Teď nerozumím, vy si asi pletete pojem možnost a jev, možnost je třeba že padne \((2;5)\), ale nemůže Vám padnou celá množina výsledku nebo prázdná množina, to nejde. To už je pak jev, jako že například padne cokoli nebo že nepadne nic, ale to nemá nic společného s možnostmi, které mohou nastat :)
Kendo
05. 12. 2018 - 22:47
V tom prvním případě je 36 možností. Ale není mezi nimi započítána nulová množina a celá množina, tak jako v tom druhém případě. Tedy každý případ se počítá tak, aby to odpovídalo dvě na n, ale logiku mi to nedává. Proč bych měl počítat, že nevytáhnu žádnou kuličku?
Zdeněk Tretiak
21. 05. 2021 - 13:25
Ná závěru videa uvádíte, že mohou nastat 3 možnosti hodu kostkou. Logicky však mohou nastat 4, a to /1a1/ /1a2/ /2a1/ /1a1/. Chápu to špatně?
Dominik Chládek
12. 12. 2023 - 22:27
Dobrý večer, nevím jak to myslíte, dvojice (1;1) a (1;1) je stejná, nebo jak myslíte aby hrálo roli? :)
Daniel Zuštík
12. 12. 2023 - 14:03
me se taky toto plete... odkud to pochazi, kdy 1 a 1 ; 1 a 1 hralo roli, z kombinatoriky? variaci bez opakovani? dekuji
Dominik Chládek
21. 05. 2021 - 17:25
Dobrý den, v čem se liší možnosti 1a1 a 1a1 co uvádíte? :) jsou stejné, nebo ne? Tedy tři možnosti :)