- Matematika
- Český jazyk
- Biologie
Zatím nejsou řešené příklady ...
splněno - %
Obtížnost: SŠ | Délka řešení: 12 min
Celkové hodnocení (3 hodnotící)
Tvé hodnocení (nehodnoceno)
Pro hodnocení musíte být přihlášen(a)
Autor videa
Adéla Svobodová
Obtížnost: SŠ
Naprostá většina biomembrán v buňce je tvořena velmi podobně, proto si jejich stavbu odvodíme od plazmatické membrány (zkratka PM).
Struktury, v které jsou biomembránami tvořeny:
prokaryotická buňka: PM, vychlípeniny PM – mesozomy, tylakoidy u sinic, plynové měchýřky
eukaryotická buňka: PM, membránové organely, vezikuly
kompartmentalizace – tvorba kompartmentů
Plazmatická membrána:
membrána obklopující buňku, musí být celistvá – schoplnost se v případě potřeby sama zacelit a zamezit tak vylití cytoplazmy do okolí
polopropustná = semipermeabilní – schopnost regulace toku látek do buňky a ven buňky
volně mohou proudit: malé nepolární molekuly (oxid uhličitý, kyslík), nenabité polární látky (voda)
větší molekuly a ionty musí využít např. nějaký transportní kanál
tenká – 5-7,5 nm
tvořena lipidovou dvojvrstvou – bilayer, která obsahuje některé proteiny
univerzální základ všech biomembrán
molekuly lipidu: 1 hydrofilní hlavička (polární) a 2 hydrofobní konce (nepolární)
3 druhy lipidů v biomembránách: fosfolipidy, glykolipidy a steroly
membránové proteiny:
integrální proteiny – prochází celou PM skrz
látkové – transportní kanálky, zajišťují průchod některých látek
mechanická – přichycení k jiným buňkám nebo mezibuněčné hmotě, upevnění buňky
signální – receptory, reagují na přítomnost jiné látky, ale nezajišťují její průchod skrze membránu
povrchové – pouze na jedné straně PM
asymetrická
charakter tekuté mozaiky
Stavba plazmatické membrány:
Iryna
12. 10. 2021 - 17:21
Dobrý den, mohla bych se zeptát, co přesně znamena "chrání od okolí"? Spíš, co to je okolí? Myslí se ostatní buňky? Nebo?
Možná je to hloupá otázka, ale vracím se do školních let a nechápu, co se tím myslí.
Děkuji :)
Adéla Svobodová
13. 10. 2021 - 13:53
Milá Iryno,
naopak je to vhodná otázka a já jsem velice ráda, když vidím, že o těchto videích někdo přemýšlí a doptává se :). Tou ochranou se myslí jednak ostatní buňky, které mohou například produkovat nějaké látky, které se nemají dostat do jiných buněk (například když buňka vyloučí exkret, ale ten se nedostane do vedlejší buňky, protože ta je chráněna membránou). Zároveň chrání mezi látkami, které by do buňky chtěly proniknout a pomocí kanálků vybírá, které látky do buňky vpustí. Další možností, před čím může chránit, je mezibuněčná hmota, o té jsme se ještě nebavili, ale ve vzkratce je to hmota mezi buňkami a tkáněmi, která může opět obsahovat různé látky, které dovnitř buněk nemají pronikat.
Určitě by se dalo najít ještě několik příkladů, ale doufám, že to stačí. V podstatě si to můžete zjednodušeně představit i na lidském těle a kůži, ta nás taky chrání před pronikáním cizích látek dovnitř do těla.
Doufám, že jsem to trochu objasnila, kdyby ne, určitě zase pište.
S přáním hezkého dne,
Adéla
AL
03. 11. 2021 - 19:31
Dobrý den,
prosím o opravu překlepu v testu - dvy/dva viz otázka:
Molekula fosfolipidu má:
hydrofobní hlavičku a několik hydrofilních konců.
hydrofobní hlavičku a jeden hydrofilní konec.
hydrofilní hlavičku a hydrofobní konec.
hydrofilní hlavičku a dvy hydrofobní konce.
AL
Dominik Chládek
05. 11. 2021 - 12:11
Dobrý den, opraveno, moc děkuji za upozornění! :)