Příklady od Vás:
Algebraické struktury se dvěma binárními operacemi

Dominik Chládek 08. 05. 2024 • 10:55
Dobrý den, a kam až se Vám podařilo dostat? :)

Dominik Chládek 16. 05. 2024 • 11:25
To mám radost, není vůbec za co! :)
Adri 15. 05. 2024 • 16:42
děkuji moc nakonec už jsem na to přišla jak by to mělo být.
ještě jednou mockrát děkuji za pomoc

Dominik Chládek 15. 05. 2024 • 12:41
To Vám také nebude vycházet, jelikož \(i^2=-1\) a to nemáte zahrnuto v té první množině. A také ta varianta s odmocninou ze dvou, nemáte tam například \(4\sqrt2\) co tam může být a podobně :) ono je to na dýl odvodit jak to bude vypadat, musíte zkoušet ty operace a budovat tu intuici
Adri upraveno: 13. 05. 2024 • 19:56
{3k+c⋅i, kde k,c∈R} a takhle už by to vypadat mohlo? Nic jiného už mě opravdu nenapadá.
a Ten třetí mohl by vypadat takto:
{a+bi, kde a,b∈Z}∪{√2}

Dominik Chládek 12. 05. 2024 • 11:38
To bohužel ne, to by pak nebyla ve struktuře celá čásla ani "i" ani "3+i" a podobně
Adri 10. 05. 2024 • 14:12
Dobře děkuji moc,
A v tom případě to druhé by měli být násobky 3i ?

Dominik Chládek 09. 05. 2024 • 16:39
například 3*15-3*12=9 :)
Adri 09. 05. 2024 • 08:37
Pak mě napadá, že by to tedy mohli být násobky čísla tři jakožto jejich společeného dělitele ale nějak mi tam nevyhcází 9.

Dominik Chládek 08. 05. 2024 • 23:08
To není úplně pravda, například 12+15=27 a to je jeden z prvků který tam musí být a není to násobek dvanáctky a ani patnáctky :)
TIP: je to ale násobek největšího společného dělitele :)
Adri 08. 05. 2024 • 14:24
Znamená to tedy, že by to první mělo být takto?
Nejprve zkontrolujeme, zda jsou tyto prvky uzavřené na sčítání a násobení v okruhu (C, +, ·)
Sčítání uzavřené v okruhu (C, +, ·)
Násobení je uzavřené v okruhu (C, +, ·)
Jelikož čísla 12 a 15 jsou obě reálná, sčítání a násobení s komplexními čísly je pro ně uzavřené.
Tedy podokruhy okruhu (C, +, ·), které jsou generované množinou {12, 15}, jsou všechny celé násobky čísel 12 a 15. Tyto podokruhy budou obsahovat všechna čísla tvaru 12𝑛 a 15𝑚, kde 𝑛 a 𝑚 jsou libovolná celá čísla.

Dominik Chládek 08. 05. 2024 • 13:26
Princip je takový, že budete prvky navzájem operovat (sčítat, násobit) a poté k nim přidávat inverze takto vytvořených prvků a snažíte se odhadnout, co všechno je potřeba do množiny přidat :)
Adri 08. 05. 2024 • 12:36
No vpodstatě moc nikam zkoušela jsem si najít všemožné definice ale stejně mi to nevychází a připadá mi to jako nesmyslné.
Toto jsou mé najité definice:
C = komplexní čísla
Okruh (B, ⊕, ʘ) sa nazývá podokruhem okruhu (A, +, ʘ), pokud jeho operace ⊕ a ʘ jsou zúžením operací + respektive · na množinu B.
∀a, b ∈ B platí že: a ⊕ b = a + b ∧ a ʘ b = a · b. Okruh A se potom nazývá nadokruhem okruhu B.
Nechť (A, +, ·) je okruh a B je neprázdná podmnožina A. Podmnožina B indukuje podokruh okruhu A právě tehdy, když ∀a, b ∈ B; a + (−b) ∈ B ∧ a · b ∈ B. – musíme ověřit, zda platí
Podobně jako u grup, i u okruhů budeme o nejmenším podokruhu daného okruhu A obsahujícího vybranou množinu prvků M ⊆ A říkat, že je to podokruh generovaný množinou M a označovat ho <M>. Pokud M = {a1, . . ., an}, tak
podokruh generovaný množinou M označíme <a1, . . ., an> a říkáme, že je generovaný prvky a1, . . ., an. Nechť (A, +, ·) je okruh a ∅ ≠ M ⊆ A. Podokruh <M> generovaný
množinou M je průnikem všech podokruhů obsahujících množinu M.
Nechť M je podmnožina okruhu R. Symbolem <M>
označíme průnik všech podokruhů okruhu R, jejichž podmnožinou
je množina M. Podle předchozí věty je <M> podokruhem okruhu
R obsahující množinu M; evidentně je nejmenší s touto vlastností.
Podokruh <M> nazýváme podokruh generovaný množinou M,
množinu M nazýváme množina generátorů podokruhu <M>.