Zákon stálých poměrů slučovacích objemových

Jakub 05. 11. 2020 • 15:15

Já jsem to nemyslel nějak zle, jak k vám, tak i k tomu kdo tento zákon formuloval. Pouze jsem moc nepochopil princip slučování plynů na uvedeném příkladě a při hledání na internetu je toto téma doplněno pouze o výše zmíněnou definici zákona.

(Teď budu myslet reakci vodíku a dusíku na amoniak z videa o avogardově zákonu). Ze zadaných objemů plynů (15dm3 vodíku a 10dm3 dusíku) si mám určit společného jmenovatele, tedy číslo 5 jako 1 objem. Z rovnice vidím, že mi zreagují všechny 3 objemy vodíku (tedy nic nezbyde) a 1 dusík (tedy 5dm3 zbyde) a jako výsledek jsou 2 objemy amoniaku, tedy 10dm3 protože jsme si zvolili, že 1 objem je 5dm3. Chápu to tak dobře ?

Jan Blahut 04. 11. 2020 • 13:53

Dobrý den, jelikož se jedná o jeden z nejzákladějších zákonů, na kterém stojí mnoho dalších složitějších postulátů, nemyslím si, že slovo "odbyto" je zde použito právem.

On sám zákon, už jak ho formuloval jeho zakladatel J. L. Gay-Lussac roku 1808, zní z našeho pohledu dost prostě a jednoduše ("Poměr mezi objemy reagujících plynů a vzniklých produktů může být vyjádřen celými reálnými čísly."), nicméně v oné době, kdy ještě neexistovala ani stavová rovnice plynu, se jednalo o velký objev.

Tento zákon tedy bývá často opomíjen a "odbýván", jelikož z dnešního hlediska se nejedná o nic převratného a mívá tak často pouze jen čestnou zmínku v materiálech, stejně tak jako tady na webu. Vice se jeho dalším a důležitějším objevům budeme věnovat ve fyzikální chemii.

Jakub 04. 11. 2020 • 12:12

Dobrý den, bylo by možné vytvořit další příklady na slučování plynů, kde by to bylo podrobněji vysvětleno ? Absolutně nechápu princip tohoto zákona a při hledání na internetu nebo v různých prezentacích je toto téma odbyto a je k ní pouze doplněno "plyny se slučují v jednoduchých poměrech objemových".