Živočišná buňka

Eukaryotické buňky

• vnitřní prostor členěn na jednotlivé oddíly – kompartmenty

• genetická informace uložena v jádře

• velikost od µm po desítky cm (neuron)

• obsahuje organely – struktury vykonávající v buňce určitou funkci

  • dva druhy: bez DNA a s DNA (mitochondrie a plastidy) – semiautonomní organely

• tři typy: buňka živočišná, buňka rostlinná a buňka hub

cytoplazma

• koloidní roztok – obsahuje malé částice látek

• vyplňuje vnitřní prostor buňky

• Ph slabě kyselé až neutrální

• obsahuje cytoskeletární soustavu – cytoskelet – vnitřní kostra buňky

cytoplazmatická membrána

• ohraničuje všechny buňky

• polopropustná = semipermeabilní – selekce přijmu a výdeje látek a informací

• tvoří ji dvojitá vrstva fosfolipidů, integrální proteiny a transportní kanály

buněčná stěna

• není u živočišných buněk

• u rostlin z celulózy u hub z chitinu

• má ochrannou funkci a udává buňce tvar

• plně propustná = permeabilní

• může obsahovat plazmodezmata – kanálky ke komunikaci sousedních buňek

buněčné jádro

• nejdůležitější a největší organela – uložení genetické informace

• obsahuje chromozomy – uložení DNA

• řídící centrum buňky

• každá buňka má pouze jedno jádro, většinou kulovitého tvaru

• ohraničeno od okolní cytoplazmy jadernou membránou, uprostřed má jadérko

endoplazmatické retikulum – ER

• systém váčků a kanálků napojených na obal jádra

• transportní, syntetická (proteosyntéza) a skladovací funkce

• dva typy:

  • drsné (hrubé) – s ribozomy – proteosyntéza = syntéza bílkovin

  • hladké – bez ribozomů – syntéza lipidů a polysacharidů

Golgiho aparát

• systém váčků

• shromažďuje a zpracovává produkty ER

• vezikulární transport – pomocí váčků – ER - GA - povrch buňky

• exocytóza – vyloučení látek z buňky

• odškrcováním váčků GA mohou vznikat organely (lysozomy, cytozomy)

ribozomy

• makromolekulární komplex RNA a bílkovin

• ve všech buňkách volně v cytoplazmě, na ER a v semiautonomních organelách

• skládá se ze dvou podjednotek

• zajišťuje proces proteosyntézy – syntéza bílkovin z aminokyselin

plastidy

• semiautonomní organely, pouze u rostlin

• v dělivých buňkách proplastidy, ty so postupně dělí na jednotlivé typy plastidů

• nejznámější jsou chloroplasty – barvivo chlorofyl – fotosyntéza

mitochondrie

• semiautonomní organely, u všech buněk

• buněčné dýchání – vznik molekuly ATP – zdroj energie

• uvnitř hmota matrix

vakuola

• u hub a rostlin

• mladé buňky hodně malých vakuol, staré buňky jedna velká vakuola

• soubor všech vakuol v buňce – vakuom

• na povrch membrána – tonoplast

• obsahuje buněčnou šťávu

peroxizom

• u všech typů buňěk

• oxidace toxických látek – zneškodnění nežádoucích látek

glyoxyzomy

• u všech typů buněk

• oxidace toxických látek

lysozomy

• drobný váček u živočichů a hub

• nitrobuněčné trávení makromolekulárních látek enzymy

• na povrchu 1 membrána

cytozomy

• podobné lysozomům

• drobné váčky u živočichů a rostlin

• nitrobuněčné trávení nízkomolekulárních látek

Živočisná buňka

Komentáře

Amy Louise Knott
11. 12. 2023 - 15:26

Na obrázku živočišné buňky máte glyoxyzomy, ale ve videu na tabuli nakresleny nejsou. Na internetu se píše, že se glyoxyzomy v živočišných buňkách nevyskytují. Jak tedy prosím je? Předem děkuji za odpověď.

Přihlásit se pro komentář